Zdá se, že Rakousko plodí významné osobnosti napříč historií jako na běžícím páse. Hudební skladatel Wolfgang Amadeus Mozart, psycholog Sigmund Freud, zakladatel genetiky Gregor Mendel, spisovatel Franz Kafka nebo třeba pilot Formule 1 Niki Lauda. O Gastonu Glockovi, zakladateli stejnojmenné společnosti proslulé výrobou střelných zbraní oblíbených v současnosti především v Americe, se už tak moc neví.
Trvalo pěkných pár let, než došlo u Glocka k revolučnímu průlomu
Ačkoliv byla značka Glock založena už v roce 1963, nutno podotknout, že teprve v roce 1981 se stala významnou v širokém měřítku. Do té doby se vystudovaný inženýr Gaston Glock věnoval především výrobkům z polymeru pro rakouské ministerstvo obrany. Šlo hlavně o zákopové nářadí, ruční granáty a kulometné nábojové pásy. Jméno Glock nesly i táhla pro zásuvky, záclonové tyče nebo dveřní kování.
Náhoda?
Psal se rok 1980, když se Gaston Glock stal svědkem rozhovoru dvou tehdejších plukovníků rakouské armády na půdě ministerstva obrany. Z onoho dialogu si odnesl jediné: rakouská armáda už několik let nespěšně hledá výrobce takové zbraně, která by plně odpovídala přísným podmínkám. A vlastně nebylo divu. Kritéria byla víc než jasná, nicméně jejich realizace se zdála být pro světové výrobce zbraní nemožná. Celkem 17 požadavků ohledně způsobu nabíjení, velikosti ráže, zásobníku i kapacity nábojů, jakož i maximální povolený počet dílů zbraně, údržba a čištění spolu s nutností ovládání jen jednou rukou nebo třeba horní hranice selhání na 10 000 výstřelů s dalšími nutnými náležitostmi znamenalo selhání i pro rakouskou zbrojovku Steyr. Ne však pro Glocka.
Nikdo nevěřil, že obstojí
Líná huba, holé neštěstí... To anebo něco jiného si možná Glock řekl a oslovil plukovníky s tím, zda by se mohl pokusit zkonstruovat takovou zbraň, která by odpovídala jejich představám. Kladnou odpovědí pak započalo Glockovo studium zbrojní konstrukce. Pořídil si několik typů pistolí, které dopodrobna zkoumal – rozebíral je, pak skládal, a to stále dokola. Získal tak dokonalé znalosti o jejich fungování, osvojil si terminologii. Následovala rešerše v patentech konstrukcí krátkých pistolí v rakouském patentním úřadu. Těžko říct, jak moc odvážný nebo spíš žertovný přišel Glockův návrh na sestrojení zcela nové zbraně oněm plukovníkům, ale …
V květnu 1982 spatřila světlo světa pistole Glock
Zhotovené výkresy předával Glock Reinholdu Hirschheiterovi. Ten díky nim vytvořil zbraň, kterou posléze Glock testoval opravdu důkladně. Veškeré zkušební střelby prováděl sám. Zajímavostí je, že střílel vždy levou rukou. A to proto, že kdyby došlo k selhání pistole, a o ruku by přišel, jeho dominantní pravá ruka by zvládla pokračovat v práci. Po několika neúspěšných prototypech pak vznikl jeden hodný patentování, a to 30. dubna 1981. Pistole Glock opatřená tělem z polymeru, s automatickým systémem byla podrobena dalšímu vývoji, až 19. května 1982 doputovala rakouské armádě. V dalších letech se stala vybavením armád i jiných zemí a v roce 1985 se začala dovážet i do USA, kde dosud patří k nejoblíbenějším značkám zbraní vůbec.